Kapitola 2. - První Slova

18. června 2011 v 21:42 | Lightie |  Destiny
Dobře, dobře. Rozhodla jsem se napsat další díl, protože jsem za prvé neměla co dělat a za druhé mi to přišlo jako nejvhodnější věc co v sobotu dělat :) Kapitola nese název "První Slova" kvůli tomu, že Faith poprvé promluví k Georgovi, sice se znají už z těch jejich pohledů, které si ani neuvědomují, že si je věnují. Tak snad se vám bude díl líbit. Chtěla bych poděkovat všem, kteří si povídku čtou. Jsem za to ráda. A ještě víc ráda jsem byla, když jsem zjistila, že první kapitolu rozkliklo 12 lidí :) Thank you very much. ♥


První Slova

Ráno jako každé jiné. Vzbudil jsem se, šel na snídani a hned poté jsem musel jít na výuku, které se nevyhnu i když jsem sirotek. Chodím do školy nedaleko dětského domova. V dětském domově je zřízena také škola. Ale jenom základka. My starší děcka, co chodí na střední, musíme dojíždět autobusem jinam. Ve škole to byl vždycky opruz. Bavil jsem se tam jen s jedním klukem, který byl také z děcáku, ale jiného. Ostatní nás tak trochu vyvrhli, proto se s námi ani nebavili. Po těch příšerných několika hodinách strávených ve škole jsem se konečně vydal 'domů'. Tak trošku jsem doufal, že tam bude Faith. Ta mladá, co tam chodí na praxi. Chtěl jsem si s ní popovídat, ale jsem přespříliš plachý. Nebo je to taky možná tím, že nikdy jsem toho moc nenamluvil.
Do dětského domova jsem dorazil navečer. Šel jsem ještě s ostatníma lidma v mým věku na večeři a hned poté jsem si šel udělat úkoly, abych měl na zbytek večera volno. Jelikož jsem ve škole o hodiny nekecal, protože nebylo s kým, tak jsem látku pochopil a byl jsem na učení docela dobrej, tudíž jsem měl úkoly rychle napsané. Šel jsem do takové naší 'společenské místnosti' nebo-li také herny. Tady se často potuluji večer. Bylo mi jasné, že Faith už tu nebude, jenže jakmile jsem zaslechl smích, který mohl patřit jenom jí, tak jsem si hned myslel něco jiného.
"Ne, dost! Přestaňte!" Pištěla mezi smíchem. Když jsem vešel do společenské místnosti, odkud její hlas vycházel, tak jsem spatřil jí, jak se válí smíchy po zemi a po ní se válí malá děcka a lechtají ji. Ani nezaregistrovala, že jsem tady. Tak jsem si sedl na gauč vedle jednoho mého kamaráda a sledoval s ním pořad v televizi. Ale i tak jsem nenápadně po Faith pokukoval. Líbil se mi její úsměv, styl, kterým mluví a to, jak si dobře rozumněla s dětmi. Celkově se mi moc líbila. Povzdechl jsem si. Jenže co by ona dělala se ztroskotancem jako já?

Samozřejmě, že i přesto jak mě děcka lechtali, tak jsem si všimla toho rusovlasého kluka George. Když se na mě podíval, tak jsem se záměrně dívala jinam, protože jsem se nechtěla setkat s jeho pohledem, který mě uváděl do rozpaků. Byl už večer. Navečer jsem tu nikdy nebývala. Ale začalo se mi tu líbit. A děcka mě začala mít opravdu ráda stejně, jako já je. To byl příjemný pocit. A oni tu potřebovali výpomoc, protože jeden z pečovatelů si zlomil nohu, tak tu dělám práci navíc, sice mě za to neplatí, ale to mi nevadí.
"Faith!" Zakřičela najednou na mě Stephanie, jedna malá holčička. Měla kudrnaté blond vlásky jako andílek a modrá očíčka.
"Ano?" Podívala jsem se na ní a hned k ní přiběhla.
"Brácha nás nechce pustit koukat na televizi na pohádku!" Už bylo vidět, jak se jí její modré oči lesknou.
"No tak, Joe, pust jí tam ty pohádky. Tohle bude mít zítra večer reprízu." Napomínala jsem kluka, kterému mohlo být tak stejně jako mému bráchovi Elijahovi.
"No jo." Povzdechl si a přepnul to na pohádky a odešel. Avšak George, který seděl vedle něj se nikam nehnul a koukal se na ty pohádky. Sedla jsem si vedle něj.
"Tebe to baví?" Odvážila jsem se k němu promluvit. Upřímně mi bylo jasné, že jsem ho tím vykolejila, protože se na mě koukal fakt šokovaně.
"N-Ne." Zakoktal, "Jen nevím co dělat, tak tu jen tak posedávám." pokrčil rameny a uhnul před mým pohledem.
"Nudíš se?" Chtěla jsem si s ním popovídat.
"No, pravda je, že docela jo." Krátce se na mě podíval a pak se zadíval na své nohy. Najednou jsem vstala z gauče a on se na mě s údivem podíval.
"Jsem pečovatelka ne? Musím se postarat, aby ses nenudil, když tu vymýšlím i jiné aktivity." Natáhla jsem k němu ruku a zvedala ho z gauče, pod mým dotykem se divně zatvářil. Možná se i červenal? Byla jsem z toho mírně vykolejená, nechtěla jsem někoho přivádět do rozpaků, na tohle jsem nebyla zvyklá.
"Ale co malé děti?" Poukázal na prcky.
"Nejsem jediná pečovatelka. Támhle už jde Karen, ta je teď má na starosti a já mám pauzu." Ukázala jsem na přicházející dívku, která byla o pár let starší jak já.
"A co chceš dělat, abych se nenudil?" Zamumlal ke mně.
"Já nevím, co třeba zahrát si fotbálek?" Bylo mi jasné, že žádný kluk neodolá před stolním fotbálkem.
"Jasně, proč ne." Pokrčil rameny a vydal se se mnou do herny. Byla jsem zvědavá, co všechno se o něm dozvím. Bylo načase si s ním aspoň popovídat, když po sobě pořád koukáme.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 En | 18. června 2011 v 22:00 | Reagovat

Moc pěkný :)

2 RoMaNkA - affas | Web | 18. června 2011 v 22:39 | Reagovat

Tak tohle se mi začíná líbit už to nabírá pěkné obrátky no především mě zajímá co bude dál ale i tak tenhle díl je super už se těším na pokráčko...:-)

3 Misha Affs =o) | E-mail | Web | 18. června 2011 v 22:43 | Reagovat

jo alespoň někdo mě chápe :) .. bože co já bych dala za tvoje vysrko bože ... fakt tohle nechápu ...
btw.mám chuť si to přečíst ale nemám čas .. tak jindy :)

4 RoMaNkA - affas | Web | 18. června 2011 v 22:57 | Reagovat

Děkuji strašně moc za pochvalu laylů a jsem ráda že se ti to neseká buď je to počítačem nebo tím novým stylem který byl na lay použit a moc děkuji a za komentáře u povídek neděkuj vážně mě se kolikrát dlouhý slohovky nechtějí číst ale tohle mě chytlo asi proto že se v tom vidímnevím ale líbí se mi to tím si buď 100% jistá...:-)

5 RoMaNkA - affas | Web | 18. června 2011 v 23:04 | Reagovat

Já vím neboj taky píšu povídky takže vím co to obnáší ale také vím jak potěší když ti někdo napíše že se mu to moc líbí a na ten díl se už těším jako začíná to být napínavé a zárověň i zajímavé...:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Vyměněné ikonky