Kapitola 5. - Sobota

4. července 2011 v 18:15 | Lucy |  Destiny
Tak je tu KONEČNĚ další díl. Chci vám poděkovat, že jste byli trpěliví a dočkali se dalšího dílu :) Omlouvám se, ale byla jsem v poslední době děsně líná, zaneprázdněná a měla jsem prostě hlavu plnou něčeho jinýho, místo toho, abych přemýšlela nad povídkami. Inu - tak proč zrovna název Sobota? No, protože už jsem VÁŽNĚ neměla nápady na název xD To zaprvé a za druhé - tenhle díl se v ten den odehrává, tudíž logické vysvětlení. Uvidíte co se stane. Podle mě nezajímavý, tuctový díl. Ale někomu se může líbit. :)


Sobota

Já a Faith jsme se v poslední době spolu hodně bavili. Jak jen nám to čas dovolil, tak jsme byli spolu. A já byl za to rád. Jen nevím jak ona. Někdy, když bylo ticho a zahleděl jsem se do jejích šedých očí, tak jsem v nich viděl obavy, nerozhodnost. To mě mrzelo. Kéž by se na mě dívala stejnýma očima jako já na ní. Teď se nebojím si přiznat, že jí miluju. Protože to tak fakt je. Ale takhle rychle jsem se zamilovat nechtěl. A proč? Protože vím, že by mě to mohlo bolet. Vím, že Faith tu nebude navždy. Že jednou tady její praxe skončí a ona půjde jinam. Že už jí nikdy nemusím vidět. Vezměte si, jak je Londýn veliký. Je minimální pravděpodobnost, že jí ještě potkám. Musel jsem jednat. A to rychle. Jenže jak jí přimět, aby se do mě zamilovala? To nejde člověku přikázat. A já na ní nechci tlačit. Chci, aby to chtěla ona sama. Bolelo mě u srdce, když jsem se na to takhle realisticky podíval.
Byla zrovna sobota. Jindy jsem víkend miloval, nemuselo se do školy a byl klid. Jenže teď, když byl víkend, tak tu ani Faith nebyla. Dělala tu jen přes všední dny. Byl jsem zrovna ve svém pokoji, ležel na posteli a čučel do prázdna. Když v tom do místnosti přišel Joe - můj nejlepší přítel tady. Je mu patnáct a tudíž mu puberta teprve začíná a mě už končí, ale i tak jsem nejlepší kamarádi.
"Kámo, ta ti zamotala palici." Poznamenal, když si sedal na židli ke psacímu stolu.
"Tobě se to říká. Ty motáš palice holkám a ne ony tobě." Zamumlal jsem k němu. On mohl mít jakoukoliv. Byl to takovej ten typickej blonďáček s modrýma očima a neodolatelným úsměvem. Byl sice v děcáku, už pár let, ale je tu jen dočasně. Jeho rodiče jeho a jeho mladší sestru chodí stále navštěvovat. Nemůžou je mít ale u sebe kvůli nedostatku financí.
"Mohl bys to na ní taky zkusit." Začal se uculovat jako blbeček.
"Co tím zase myslíš?" Zvědavě jsem se na posteli posadil.
"Já nevím. Vytáhni jí ven. Kde budete sami. Neboj se skládat komplimenty, předveď jí, že je středem tvýho vesmíru a tak dále..." Mávl nad tím rukou.
"Ty máš asi hodně velkou praxi co?" Rýpnul jsem si. Joe se jen začal smát a pak jsme se začali bavit o něčem jiném, ovšem jeho rada mi stále ležela na mysli.

O víkend není vážně co dělat. Zjistila jsem, že o tyhle dva dny mám spoustu volného času a nevyužívám ho. Jo, sice mi už pár kamarádek nabídlo, jestli s nimi nechci ven, ale já odmítla. A věděla jsem, proč mě to děsilo. Protože jsem nechtěla být s nimi, nechtěla jsem být ani s nikým jiným. Chtěla jsem být právě v tuhle chvíli s Georgem. Děsilo mě to víc, než představa, že nezvládnu maturitu.
"Prcku! Máš jít na zahradu! Přišli strejdové!" Vlétl mi do pokoje mladší brácha Elijah. Začal mi říkat prcku od té doby, kdy mě přerostl. Patnáct mu je a už je jako Eiffelovka. K čertu s jeho výškou.
"Jasný." Zamumlala jsem. Elijahovi muselo být divné, že jsem tak přešlá, na nic se ale neptal a raději odešel. Vstala jsem ze své postele a líně se doloudala na zahradu. Hm, všude se rozléhal smích. Táta stál samozřejmě v kroužku u svých kamarádů, kterým říkáme 'strejdové', i když jeden z nich můj opravdový strejda je, protože je to tátovej starší brácha.
Mamka si povídala s En - naší 'tetou' a taky se smála. Samozřejmě s sebou přivezla své syny. Bomba, to bude zase večer. Všechny jsem pozdravila. Elijah se radostně zapojoval do rozhovoru s Eninými syny a já si sedla na lavičku a přemýšlela o životě. Mohla jsem tu být už hodiny, ale nikdo si mě nevšímal. Najednou mi v kapse začal vyzvánět mobil. Sms?
"Sejdeme se v půl sedmý u vstupu do Hyde Parku. Přijď prosím. George." Docela mě ta zpráva zaskočila. Ano, mám Georgovo číslo, ale nikdy jsme si nevolali, nebo nepsali. Tak co tak najednou? Ale přijít jsem musela.
"Mami?" Přišla jsem k ní a ona zvědavě pohlédla do mé tváře, "Můžu jít ven? Vrátím se, neboj." protáčela jsem oči. Věděla, že na tyhle akce jsem nikdy moc nebyla.
"Jasně. Do devíti tu ale buď." Napomínala mě a já přikývla. Sakra, už mi je osmnáct, mohla bych být venku dýl. Ale co mě teď dělá větší starosti je to, co se přihodilo Georgovi. Byla jsem upřímně zvědavá, proč se chce sejít.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Darllov´s Art Academy | Web | 4. července 2011 v 18:28 | Reagovat

Máte rádi Rpg? Že nevíte co to je? To všechno můžete zjistit na našich stránkách. Vyplnit registraci, přečíst o co jde a zapojit se do hry. Pojďme vytvořit společně příběh.
Darllov´s Art Academy čeká jenom na Vás.

2 RoMaNkA | Web | 4. července 2011 v 19:53 | Reagovat

Nejlepší a Faith není jediná kterou zajímá co jí George chce...:-) Mě to taky děsně zajímá jinak úžasný dílek musela jsem se i smát ale to je detail..xDD
P.S. Já když byla malá tak jsem byla vždy hodná a právě o takovém strašidílku jsem nikdy neslišela ale ušetřisi cestu musela bys letět až přes oceá....

3 RoMaNkA | Web | 4. července 2011 v 20:59 | Reagovat

Smát jsem se musela jak George popisovalJoeho to jswem nemohla se nesmát....xDDD Jinak tak to jsme už dvě co byli v dětství hodné....-) Ale prý podle všech si to vynahrazuji teď jsem drzá...xDDD Jinak a ti dokážeš letět tisíc kilometrů nebo možná i víc...? Pokud jo tak to teda čumím...xDDD

4 RoMaNkA | Web | 4. července 2011 v 23:21 | Reagovat

Jo přesně Joe mě dostal prej: Blonďák s modrými oči to mi něco připomíná...xDDD jinak u toho jsem se smála jinak teda ty se nezdáš když tolik uletíš...xDDD ale tak ani já nejsem drzá když k tomu nemá důvod pokud jo a nelíbí se mi to tak to dám dost najevo....

5 Misha Affs =o) | E-mail | Web | 4. července 2011 v 23:37 | Reagovat

♥ :) .... ale kušuj nejsi dement

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Vyměněné ikonky