Červenec 2013

My Chemical Romance, my only and true romance

29. července 2013 v 18:37 | Miss Murderer † |  Diary
Netušila jsem, co bych měla přidat za článek, ale měla jsem jakousi nostalgickou chvilku, takže sem zkrátka napíšu to, o čem vypovídá název

My Chemical Romance.

Málokdo mě kdy chápal v tom, jak můžu tak strašně moc milovat nějakou skupinu. Jak na ní můžu být tak upnutá, jak můžu vědět skoro všechno. Jak můžu mít tak hysterickej záchvat smíchu kvůli něčemu, co oni řekli. Jak ve mě dokážou vyvolat takový pocity. Stejně jako jak můžou vyvolat nekontrolovatelný záchvat breku.
Všichni si o mně proto vždycky mysleli, že jsem trošku divná. Že nedokážu žít pravej život. Proto jsem taky možná ztrácela pár přátel.

A nikdo z nich nikdy nic nechápal. Netušili, jak moc mi jejich hudba pomáhá. Ten, kdo říká, že hudba nedokáže člověku pomoct, ať si to říká dál, já vím svoje. Byly časy, kdy jsem byla fakt na dně, ale dokonale jsem se přetvařovala a nebylo to znát. Hrála jsem si na něco, co nejsem, protože jsem věděla, že moje pravý já nikdo brát nebude. Jen doma jsem měla svoje chvilky. Poslouchala jsem (a pořád poslouchám), hodně skupin, kteří zpívají o něčem podobném jako právě MCR. Jako třeba Three Days Grace, nebo Papa Roach.

Netuším, proč jsem vlastně my chem. neposlouchala. Nejspíš to bylo kvůli tomu, že když jsem byla malá, tak je starší ségra nehorázně žrala a co ona měla ráda, to já neměla. (Znáte to, paradox sourozeneckých hádek) Ale ve skutečnosti se mi i docela líbili. A pak jsem si je po těch letech rozhodla znovu poslechnout. Bylo to takový "znovuobjevení" a jakoby jsem se vrátila do dětských let. Kvůli písničce Welcome To The Black Parade. A než jsem se nadála, už jsem poslouchala další a další.

Just another day in my life

25. července 2013 v 15:11 | Miss Murderer † |  Diary
Hell-o,
Tak jsem se jen dokopala k tomu, abych napsala nějaký nový článek, protože druhou kapitolu nový povídky ještě nemám hotovou a další Art Spam se mi jaksi nechtělo dávat dohromady. Takže píšu jen další nudný, klišetický zápis do "deníku". Ani nevím, proč jsem nenapsala dřív. Ne, nebylo to kvůli tomu, že jsem měla takovou větší depku.

No, asi proto, že se neděje nic zajímavého. Taky v mým životě toho moc zajímavýho není. Ale co už. Radši bych měla hned narazit na nějaký téma, než tu začnu všechny nudit, včetně sebe.
Asi začnu tím, co se dělo. Shrnu to tak, že jsem celý ráno brouzdila tumblr. (Kdo mě ještě nefollowuje, může zde: missfreakyluce.tumblr.com) A jako vždy jsem se dozvěděla něco novýho, nebo přišla na něco vtipnýho, ale jako vždy jsem nejvíc slintala nad animacema mých oblíbených skupin, pak Supernatural a LynZ.
LynZ, to mě přivádí k tomu, že mám už delší dobu v plánu jí nakreslit. Protože je dokonalá. A protože jí strašně miluju. Nevermind. (Ale řekněte, no není to pravda? *u*)


A taky chci nakreslit můj další girl crush. A to Taylor Momsen.


Ach jo, tolik plánů, ale tak málo času. Asi bych místo slintání nad obrázkama měla konečně vyřídit všechny ty obrázky na objednávku. (Nějak se to nashromáždilo.) A hned pak, co budu mít čas, uskutečním všecky moje plány C:
Ale začnu s tím realizováním asi až zítra (jak jinak, že). Teď si jdu udělat jako tradičně čaj a jdu se koukat na další díly Supernatural. Ano, začala jsem to sledovat a dokonale mě to pohlcuje. Kouká se na to tady taky někdo?


Art Spam 0.1

21. července 2013 v 18:34 | Miss Murderer † |  Drawings
Rozhodla jsem se starou rubriku "kresby" smazat, jelikož už je to přece jen doba, co jsem sem nějaké dávala a protože je kreslení teď má nenahraditelná součást mého života, tak jsem se rozhodla, že sem budu dávat své novější kresby. Snad se vám budou líbit. A jestli má někdo deviantART, můžete si mě přidat do přátel, jsem zde jako MissFreakyLuce


Kapitola 1.

20. července 2013 v 22:47 | Miss Murderer † |  Someone who cares.
Už dlouho jsem chtěla napsat zase nějakou povídku s charakterama, který jsou vymyšlený mnou. A ne něco o skupinách (fanfiction), ale nebojte, to píšu dál taky, takže všechno při starým. Ale dlouho jsem nedávala nic veřejně takhle na net, takže je to celkem zvláštní. Cítím se skoro až nervózně? Zkrátka a jednoduše, budu zase ráda, když mi jako kdysi povíte svůj názor, jak se vám to líbilo (popřípadně nelíbilo) a tak dále. Takže předem děkuju za odezvy, pohodlně se usaďte a... snad se vám to bude líbit, příjemné počteníčko.

Someone who cares.

20. července 2013 v 22:23 | Miss Murderer † |  Someone who cares.

Varování: 15+, vulgarita

ÚVOD


Oliver Lynch je 25ti letý mladík, kterého postihlo nemalé neštěstí. Svůj život měl perfektní, skoro jako vysněný, chtěl založit rodinu s dívkou, kterou miloval celým svým srdcem, měl své sny, které mu vycházely, všechno bylo tak radostné, skoro jak vystřižené z těch klišé scén z romantických filmů. Než přišla krutá realita a rána osudu, důkaz toho, že nikdo nemůže být doopravdy šťastný, ne na dlouho.
Jeho snoubenka Alice byla přepadena, znásilněna a zabita partou adolescentů, když byla na cestě domů za Oliverem. Oliver čekal a čekal. Volal, posílal zprávy. Žádná odezva. Nakonec se rozhodl vyběhnout do toho zimního večera, několik dní před Vánoci, aby našel svou milou. Nebyla nikde k nalezení, než Oliver neobdržel telefonát, po kterém se psychicky zhroutil. Byla to policie, která našla tělo mladé Alice pohozené za křovím v jednom z místních parků.
Olivera tato událost těžce zasáhla. Nebyl schopný mluvit a jíst několik týdnů. Jediné na co myslel bylo to, že v tu chvíli mohl s Alice být a ochránit ji. Myslel si, že je to jeho vina.
Po dvou měsících utrpení, vídání ducha Alice a utápění v alkoholu se rozhodl vyhledat pomoc. Našel ji u mladé terapeutky Evelyn, která chce pomoci svému pacientovi, ať se děje, co se děje. Tato mladá dáma totiž nikdy žádné uznání nedostala. Jen od svých pacientů, její rodiče ji prakticky zavrhovali, i když se snažila udělat cokoliv, aby se jí dostalo trochu pochopení. A tak, když se u Olivera nejevely sebemenší náznaky zlepšení, řekla si, že je to její největší případ a přemýšlela nad ním usilovně dnem i nocí, aby mladého Olivera zachránila, aby se konečně osvobodila od všech předsudků jejích rodičů.
Ale bude mít Oliver stejné zapálení jako má ona?

KAPITOLY


Co k tomu říct. Vrátila jsem se domů.

20. července 2013 v 13:34 | Miss Murderer † |  About blog
Nevím, zda to ještě někdo z Vás vůbec očekával.
Ale ano, vrátila jsem se zpátky. Tak jako vždycky. Tenhle blog byl vždycky část mýho života, ať se stalo, co se stalo. A i kdž jsem si od něj potřebovala několikrát "odpočinout", i když jsem si myslela, že už nadobro, pokaždý jsem se po delší, nebo kratší době vrátila.

Tenhle blog má v sobě prostě a jednoduše shrnuté 3 poslední roky mýho života, všechny ty etapy, kterýma jsem si procházela a není možný, abych si k tomuhle kousku neudělala srdeční pouto. (Dělat si srdeční pouto k blogu? Proč ne?) A tak jsem ho prostě nemohla smazat. Je tu všechno, co jsem kdy vytvořila a i když se za některý kousky neskutečně stydím, pořád jsem na ně pyšná. Stejně jako na to, že jsem tu tak dlouho vydržela. (Vlastně to je jedna z hodně malinka věcí, na který jsem pyšná, pokud se to týká mě.)

Ani nevím, proč jsem tentokrát odešla. Nemělo to nějakej konkrétní důvod. Nejspíš bylo zkrátka a jednoduše málo času, jako vždy. A pak se stalo něco, co mě zasáhlo. To byl rozpad My Chemical Romance. A protože tenhle blog byl pak i z větší části o nich, prostě to bolelo a vracet jsem se sem nechtěla. Pro ty, kteří mě znají, vy víte, jak přecitlivělá dokážu bejt. A hlavně pokud jde o skupiny, bez kterejch bych tu asi ani nebyla schopná bejt. A taky - neměla jsem internet asi 4 měsíce, takže... obrázek si udělejte sami.

Ale v posledních dvou měsících mi blogování chybělo víc, než kdy jindy. Denní psaní článků, sdílení názorů s úžasnýma lidma, předávání vzkazů v komentářích... Prostě jsem to chtěla znovu zažít. Nevím, jestli mi budete ještě někdo schopnej odpustit, ale konec konců, díky spoustě z vás jsem teď to, co jsem a já vám za to nikdy nepřestanu bejt vděčná. Ukázali jste mi, že i internetová přátelství můžou být silná a já vám za to děkuju.

Co dodat? Snad jen, jsem ráda zpátky "doma."

btw. Snad jen k těm organizačním změnám. Vytvořila jsem jednoduchý nový design, nevím zda budou nějaké jiné změny ohledně rubrik, to si ještě rozmyslím, ale jinak je prakticky všechno při starém. Ach ano, přezdívka - odteď tu vystupuji jako Miss Murderer †
A pokud máte stále zájem mít spřátelné blogy, zapište se zde: http://haunted-destiny.blog.cz/1005/chces-byt-sb
Vyměněné ikonky