My daily blahbling.

23. srpna 2013 v 17:05 | Miss Murderer † |  Diary
Hello folks,
Tak se vám tu zase hlásím s denní zásobou nesmyslných žvástů. Vrátila jsem se domů od užitého pobytu u babičky a tak mě napadlo, že by nebylo od věci napsat zase další zápis do "deníku". Opět nevím o čem psát, ale snad ze mě nakonec něco vyleze. Hodně oblíbeným tématem je v poslední době "zpátky do školy". Za ten slogan bych vraždila, používaj to snad všechny supermarkety, jakoby si nemohli ti lidé vymyslet něco lepšího. I když mě se to kecá. Já se k tomu vyjádřím tak, jak jsem se k tomu vyjádřila už před týdnem.

Docela se tam těším. A taky se těším na nakupování různých bločků (které budou mít na konci školního roku vytrhané polovinu obsahu a zbytek počmáranej mýma kresbama), pastelek, zvýrazňovačů (který na konci školního roku nebudu mít vůbec, maximálně tak jeden kousek od všeho a to si fandím. Ať žije "vypůjčování") a takových blbinek. Jo a potřebuju nový boty. Nějak se mi do nich zavedlo větrání. (Nemohla bych víc poděkovat té inteligentní osobě, která mi šlápla v buse na patu, když jsem vystupovala a odtrhla se mi celá pata, well done.)

Já vím, jak strašně zajímavé téma, co bych všechno potřebovala. I když můj wishlist snad nikdy nekončí. Ale přiznejte se, čí wishlist vůbec někdy končí?

Na mým wishlistu je každopádně věc, která se týká i blogu. A to napsat nějakou tu povídku. Jak dlouho vám vlastně slibuju tu anketu, kde si vyberete příběh, který se vám bude nejvíc zamlouvat? Týden? Dva? I'm such a awful human being, sometimes. Nedávno jsem tak přemýšlela nad vším, co jsem napsala. Napsala jsem snad přes 30 povídek za celou dobu, nebo co a s žádnou z nich nejsem spokojená. Všechny mi přijdou na jedno brdo. A proto jsem měla jakýsi "zásek", jestli v tomhle mám vůbec nějakou budoucnost. (Což bych ráda měla.) Vždycky mám strašnou tendenci sklouznout do příšerného stereotypu. Proto jsem si řekla, že povídku, co píšu teď - Someone who cares, napíšu tak, jak chci doopravdy jen a jen já a nenechám se něčím ovlivnit. Takže tak.

Jinak co se týče mého "uměleckého" já, budu teď pracovat na obrázcích na objednávku. Nedávno mě napadlo, že bych za to mohla mít i peníze (zatím ale jen v Česku, protože na mezinárodní objednávky, které většinou mám, chci používat Visa Card, asi? Protože je prý PayPal pěkně nepraktická věc a navíc, ještě mi není osmnáct, tady aspoň můžu mít nějakej studentskej účet, že? Vyzná se v tom někdo?) Ale popravdě, až dokončím všechny objednávky, dam trochu relax a budu pracovat na nějakém tom komiksu.

Jo a taky asi neuhodnete o čem jsem začala uvažovat. Já, jako youtuber. Já vim, je to děsně lame, co? Žádali mě o to lidi hlavně na mým tumblr. A pak taky nějací lidé na deviantART. Takže jsem si řekla, že když si pořídím někdy kameru, že bych to mohla vyzkoušet. Ale bylo by to anglicky. (Na internetu mám hlavně hodně kamarádů ze zahraničí, takže angličtina je jazyk, kterým se všichni domlouváme.) Ta angličtina mi ani takový problém nedělá, ale spíš můj přízvuk. Nesnáším svůj hlas, natož pak svůj ČESKEJ PŘÍZVUK. Ugh. Chci mít pravej "British accent". Haha, asi se to nikdy nestane, i kdybych tam bydlela 1564561564145 let (Ano, plánuju tam bydlet. Dokonce i takhle dlouho. :D) No, bude to určitě děsně trapný a tak. Ale zkusit to můžu. Co si o tom myslíte vy?

No, asi bych to ukončila zase nějakou pěknou animací někoho ze svejch idolů, abyste si přece zpravili náladu po tomhle nesmyslným "já já" článku. :D Goodbye!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sasha | Web | 23. srpna 2013 v 17:27 | Reagovat

aa niesom jedina kto chce žiť v UK (aj ked na akcente už pracujem :DD )
tvoje napady o predaji či o youtube su skvele , tak nech ti vyjdu :)

2 Darkness ღ | Web | 23. srpna 2013 v 20:56 | Reagovat

Nemáš vůbec za co ;) to já bych se s tím matlala celý den a ani zdaleka by to nepřipomínalo to co by mělo! :D Navíc já nejradši kreslím tužkou na papír, i když to mi taky moc nejde :))

3 Christen | Web | 24. srpna 2013 v 15:31 | Reagovat

Tak jako určitě se deprese projebují i u dětí a není to jen situacemi nebo problémy u malých dětí můžou deprese působit i místnosti ve, kterých se nacházejí apod. taky jsem o tomhle dost četla a sama se divím.. Upřimně ti řeknu, když jsem byla malá a prošla jsem si těžkou operací hlavy, že jo tak to je vlastně jako kdyby si přežila smrt a od té doby jsem měla velký strach, že statím svoje blízké rodiče, sourozence atd. tedy nikdy to nedošlo až do fáze prášků, ale nejlíp mi tedy nebylo podle mě deprese začíná tím, že člověk pocítí něco špatného nebo něco špatného se v jeho životě stalo a on s tím neumí bojovat.. Neboj cvok nejsi, ale náhodou je to výhodné, že jsi to až takhle poznala aspoň můžeš říct opravdu, že víš co jsou to deprese.. Ale prosimtě je to moje povinost tě podporovat tak jako ty podporuješ mě! :)

Náhodou mě vždy připadá, že si dávaš dost velký pozor na detaily a pokud ne tak jsem si toho ještě nevšimla :D Há měla jsem pravdu, protože mě to na ruční vybarvování moc nepřijde a jde vidět, že tě to baví určitě v tom pokračuj :) A neděkuj pořád :D

Jinak skvělý nápad tedy, že budeš kreslit na objednávku a co se týče těch financí podle mě není fér to dělat jen tak pro nic za nic ano baví tě to já to beru jenže taková kresba a to barvení stojí dost času a věř, že si dovedu představit kolik času do toho člověk musí dát :)

4 Michelle" | E-mail | Web | 25. srpna 2013 v 23:36 | Reagovat

Omluvám se že jsme se poslední dobou vůbec neukázala,ale popravdě nemám moc času :/
K článku,no jediné co vím o studentským účtu je že já ho mám u Ge Mony a mám všechny výběry,vklady,informace zadarmo :)
Taky bych chtěla bydlet v Anglii,miluji to místo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Vyměněné ikonky